Matouš 15
/b/Matt/15
- 1Tehdy přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a zákoníci a řekli: 
 - 2„Proč tvoji učedníci porušují tradici otců? Vždyť si před jídlem neomývají ruce!“ 
 - 3On jim odpověděl: „A proč vy přestupujete přikázání Boží kvůli své tradici? 
 - 4Vždyť Bůh řekl: ‚Cti otce i matku‘ a ‚kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.‘ 
 - 5Vy však učíte: Kdo řekne otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl pomoci, je obětní dar,‘ 
 - 6ten již to nemusí dát svému otci nebo matce. A tak jste svou tradicí zrušili slovo Boží. 
 - 7Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, když řekl: 
 - 8‚Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; 
 - 9marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.‘“ 
 - 10Svolal zástup a řekl: „Slyšte a rozumějte: 
 - 11Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znesvěcuje.“ 
 - 12Tu přišli učedníci a řekli mu: „Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli to slovo?“ 
 - 13Ale on jim odpověděl: „Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna. 
 - 14Nechte je: slepí vedou slepé. A když vede slepý slepého, oba spadnou do jámy.“ 
 - 15Petr mu na to řekl: „Vysvětli nám to podobenství!“ 
 - 16On odpověděl: „I vy jste ještě nechápaví? 
 - 17Nerozumíte, že to, co vchází do úst, přijde do břicha a jde do hnoje? 
 - 18To však, co z úst vychází, jde ze srdce, a to člověka znesvěcuje. 
 - 19Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky. 
 - 20To jsou věci, které člověka znesvěcují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznesvěcuje.“ 
 - 21Ježíš odtud odešel až do okolí Týru a Sidónu. 
 - 22A hle, jedna kananejská žena z těch končin vyšla a volala: „Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův! Má dcera je zle posedlá.“ 
 - 23Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a žádali ho: „Zbav se jí, vždyť za námi křičí!“ 
 - 24On odpověděl: „Jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu izraelského.“ 
 - 25Ale ona přistoupila, klaněla se mu a řekla: „Pane, pomoz mi!“ 
 - 26On jí odpověděl: „Nesluší se vzít chléb dětem a hodit jej psům.“ 
 - 27A ona řekla: „Ovšem, Pane, jenže i psi se živí z drobtů, které spadnou ze stolu jejich pánů.“ 
 - 28Tu jí Ježíš řekl: „Ženo, tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš.“ A od té hodiny byla její dcera zdráva. 
 - 29Odtud Ježíš přešel zase ke Galilejskému moři; vystoupil na horu a posadil se tam. 
 - 30Tu se k němu sešly celé zástupy a měly s sebou chromé, mrzáky, slepé, hluchoněmé a mnohé jiné. Kladly je k jeho nohám a on je uzdravil, 
 - 31takže se zástupy divily, když viděly, že němí mluví, mrzáci jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí; i velebily Boha izraelského. 
 - 32Ježíš si zavolal své učedníky a řekl: „Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst. Poslat je domů hladové nechci, aby nezemdleli na cestě.“ 
 - 33Učedníci mu namítli: „Kde vezmeme na poušti tolik chleba, abychom nasytili takový zástup?“ 
 - 34Ježíš jim řekl: „Kolik máte chlebů?“ Odpověděli: „Sedm a několik rybiček.“ 
 - 35I nařídil zástupu usednout na zem; 
 - 36potom vzal těch sedm chlebů i ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům. 
 - 37I jedli všichni a nasytili se; a zbylých nalámaných chlebů sebrali ještě sedm plných košů. 
 - 38Těch, kteří jedli, bylo čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí. 
 - 39Potom propustil zástupy, vstoupil na loď a připlul na území Magadan.