Marek 14
/b/Mark/14
- 1Bylo dva dny před velikonocemi, svátkem nekvašených chlebů. Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by se Ježíše lstí zmocnili a zabili ho.
- 2Říkali: „Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nevzbouřil.“
- 3Když byl v Betanii v domě Šimona Malomocného a seděl u stolu, přišla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého vzácného oleje z nardu. Rozbila ji a olej vylila na jeho hlavu.
- 4Někteří se hněvali: „Nač ta ztráta oleje?
- 5Mohl se prodat za víc než tři sta denárů a ty se mohly dát chudým.“ A osopili se na ni.
- 6Ježíš však řekl: „Nechte ji! Proč ji trápíte? Vykonala na mně dobrý skutek.
- 7Vždyť chudé máte stále kolem sebe, a kdykoli chcete, můžete jim činit dobře; mne však nemáte stále.
- 8Ona učinila, co měla; už napřed pomazala mé tělo k pohřbu.
- 9Amen, pravím vám, všude po celém světě, kde bude kázáno evangelium, bude se mluvit na její památku také o tom, co ona učinila.“
- 10Jidáš Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim ho zradil.
- 11Ti se zaradovali, když to slyšeli, a slíbili mu peníze. I hledal vhodnou příležitost, jak by jim ho vydal.
- 12Prvního dne nekvašených chlebů, když se zabíjel velikonoční beránek, řekli Ježíšovi jeho učedníci: „Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?“
- 13Poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: „Jděte do města a potká vás člověk, který nese džbán vody. Jděte za ním,
- 14a kam vejde, řekněte hospodáři: ‚Mistr vzkazuje: Kde je pro mne světnice, v níž bych jedl se svými učedníky velikonočního beránka?‘
- 15A on vám ukáže velkou horní místnost, zařízenou a připravenou; tam pro nás připravte večeři!“
- 16Učedníci šli, a když přišli do města, nalezli všecko, jak jim to řekl; a připravili velikonočního beránka.
- 17Večer přišel Ježíš s Dvanácti.
- 18A když byli u stolu a jedli, řekl: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí, ten, který se mnou jí.“
- 19Zarmoutilo je to a začali se ho jeden po druhém ptát: „Snad ne já?“
- 20Řekl jim: „Jeden ze Dvanácti, který se mnou namáčí chléb v téže míse.
- 21Syn člověka odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil.“
- 22Když jedli, vzal chléb, požehnal, lámal a dával jim se slovy: „Vezměte, toto jest mé tělo.“
- 23Pak vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něho všichni.
- 24A řekl jim: „Toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé.
- 25Amen, pravím vám, že nebudu již píti z plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu pít nový kalich v Božím království.“
- 26Když zazpívali chvalozpěv, šli na Olivovou horu.
- 27Ježíš jim řekl: „Všichni ode mne odpadnete, neboť je psáno: ‚Budu bít pastýře a ovce se rozprchnou.‘
- 28Ale po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje.“
- 29Tu mu Petr řekl: „I kdyby všichni odpadli, já ne.“
- 30Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím tobě, že dnes, této noci, dřív než kohout dvakrát zakokrhá, právě ty mě třikrát zapřeš.“
- 31On však ještě horlivěji prohlašoval: „I kdybych měl spolu s tebou umřít, nezapřu tě.“ Tak mluvili všichni.
- 32Přišli na místo zvané Getsemane. Ježíš řekl svým učedníkům: „Počkejte tu, než se pomodlím.“
- 33Pak vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Přepadla ho hrůza a úzkost.
- 34A řekl jim: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!“
- 35Poodešel od nich, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li možné, minula tato hodina.
- 36Řekl: „Abba, Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci, nýbrž co ty chceš.“
- 37Přišel k učedníkům a zastihl je ve spánku. Řekl Petrovi: „Šimone, ty spíš? Nedokázal jsi jedinou hodinu bdít?
- 38Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Duch je odhodlán, ale tělo slabé.“
- 39Znovu odešel a modlil se stejnými slovy.
- 40A když se vrátil, opět je zastihl spící; oči se jim zavíraly a nevěděli, co by mu odpověděli.
- 41Přišel potřetí a řekl jim: „Ještě spíte a odpočíváte? Už dost! Přišla hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.
- 42Vstaňte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mě zrazuje.“
- 43Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z Dvanácti. Velekněží, zákoníci a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi.
- 44Jeho zrádce s nimi domluvil znamení. Řekl: „Kterého políbím, ten to je; toho zatkněte a pod dozorem odveďte.“
- 45Když Jidáš přišel, hned k Ježíšovi přistoupil a řekl: „Mistře!“ a políbil ho.
- 46Oni pak na něho vztáhli ruce a zmocnili se ho.
- 47Tu jeden z těch, kdo stáli kolem, tasil meč, zasáhl veleknězova sluhu a uťal mu ucho.
- 48Ale Ježíš jim řekl: „Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali.
- 49Denně jsem učíval u vás v chrámě a nezmocnili jste se mne. Ale je třeba, aby se naplnila Písma!“
- 50Všichni ho opustili a utekli.
- 51Šel za ním nějaký mladík, který měl na sobě jen kus plátna přes nahé tělo; toho chytili.
- 52On jim však nechal plátno v rukou a utekl.
- 53Ježíše odvedli k veleknězi, kde se shromáždili nejvyšší kněží, starší a zákoníci.
- 54Petr šel zpovzdálí za Ježíšem až dovnitř do veleknězova dvora; seděl tam spolu se sluhy a ohříval se u ohně.
- 55Velekněží a celá rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti, ale nenalézali.
- 56Mnozí sice proti němu křivě svědčili, ale jejich svědectví se neshodovala.
- 57Někteří pak vystoupili a křivě proti němu svědčili:
- 58„Slyšeli jsme ho říkat: Já zbořím tento chrám udělaný rukama a ve třech dnech vystavím jiný, ne rukama udělaný.“
- 59Ale ani zde se jejich svědectví neshodovala.
- 60Tu velekněz vstal, postavil se uprostřed a otázal se Ježíše: „Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?“
- 61On však mlčel a nic neodpověděl. Opět se ho velekněz zeptal: „Jsi ty Mesiáš, Syn Požehnaného?“
- 62Ježíš řekl: „Já jsem. A uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými.“
- 63Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: „Nač ještě potřebujeme svědky?
- 64Slyšeli jste rouhání. Co o tom soudíte?“ Oni pak všichni rozhodli, že je hoden smrti.
- 65Někteří na něj počali plivat, zakrývali mu obličej, bili ho po hlavě a říkali mu: „Prorokuj!“ A sluhové ho tloukli do tváře.
- 66Když byl Petr dole v nádvoří, přišla jedna z veleknězových služek,
- 67a když uviděla Petra, jak se ohřívá, pohlédla na něj a řekla: „I ty jsi byl s tím Nazaretským Ježíšem!“
- 68On však zapřel: „O ničem nevím a vůbec nechápu, co říkáš.“ A vyšel ven do předního dvora. Vtom zakokrhal kohout.
- 69Ale služka ho uviděla a zase začala říkat těm, kdo stáli poblíž: „Ten člověk je z nich!“
- 70On však opět zapíral. A zakrátko zase ti, kdo stáli kolem, řekli Petrovi: „Jistě jsi z nich, vždyť jsi z Galileje!“
- 71On se však začal zaklínat a zapřísahat: „Neznám toho člověka, o němž mluvíte.“
- 72Vtom kohout zakokrhal podruhé. Tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: „Dřív než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“ A dal se do pláče.
Marek 13