Genesis 50
/b/Gen/50
- 1Tu padl Josef na tvář svého otce, plakal nad ním a líbal ho.
- 2Potom přikázal svým služebníkům lékařům, aby otce nabalzamovali. Lékaři balzamovali Izraele
- 3plných čtyřicet dní; tak dlouho totiž trvá balzamování. Egypťané ho oplakávali sedmdesát dní.
- 4Když přešly dny smutku, promluvil Josef k nejbližším faraónovým: „Jestliže jsem získal vaši přízeň, předložte faraónovi mou prosbu:
- 5Můj otec mě zapřisáhl slovy: ‚Hle, já umírám. Pochovej mě v mé hrobce, kterou jsem si vytesal v kenaanské zemi.‘ Dovol, abych tam vystoupil a pochoval svého otce; pak se navrátím.“
- 6Farao řekl: „ Jen vystup a pohřbi svého otce, jak tě zapřisáhl.“
- 7I šel Josef pochovat svého otce a šli s ním všichni faraónovi služebníci, starší jeho domu i všichni starší egyptské země,
- 8celý Josefův dům a jeho bratři i dům jeho otce. V zemi Gošenu zanechali pouze své dítky, svůj brav a skot.
- 9Vytáhlo s ním též vozatajstvo a jezdectvo. Byl to velmi slavný průvod.
- 10Když přišli do Goren-atádu, který je u Jordánu, dali se do velikého a velmi ponurého nářku. Josef tu uspořádal za svého otce sedmidenní smuteční slavnost.
- 11Kenaanci, obyvatelé té země, viděli smuteční slavnost v Goren-atádu a pravili: „Egypt má těžký smutek!“ Proto pojmenovali to místo , které je u Jordánu, Ábel-misrajim (to je Smutek Egypta) .
- 12Pak synové učinili, jak jim otec přikázal.
- 13Donesli ho do kenaanské země a pochovali ho v jeskyni na poli v Makpele; to pole naproti Mamre koupil Abraham od Chetejce Efróna, aby měl vlastní hrob.
- 14Po otcově pohřbu se Josef vrátil do Egypta se svými bratry a se všemi, kteří s ním vyšli pochovat jeho otce.
- 15Když si Josefovi bratři uvědomili, že jejich otec je mrtev, řekli si : „Jen aby na nás Josef nezanevřel a neoplatil nám všechno zlo, kterého jsme se na něm dopustili.“
- 16Proto mu vzkázali: „Tvůj otec před smrtí přikázal:
- 17Josefovi řekněte toto: ‚Ach, odpusť prosím svým bratrům přestoupení a hřích, neboť se na tobě dopustili zlého činu. Odpusť prosím služebníkům Boha tvého otce to přestoupení.‘“ Josef se nad jejich vzkazem rozplakal.
- 18Pak přišli bratři sami, padli před ním a řekli: „Tu jsme, měj nás za otroky!“
- 19Josef jim však odvětil: „Nebojte se. Což jsem Bůh?
- 20Vy jste proti mně zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro; tím, co se stalo, jak dnes vidíme , zachoval naživu četný lid.
- 21Nebojte se už tedy; postarám se o vás i o vaše děti.“ Tak je těšil a promlouval jim k srdci.
- 22Josef sídlil v Egyptě i s domem svého otce a byl živ sto deset let.
- 23Syny Efrajimovy viděl do třetího pokolení. Též synové Makíra, syna Manasesova, se zrodili na Josefova kolena.
- 24Potom Josef svým bratrům řekl: „Já umírám, ale Bůh vás jistě navštíví a vyvede vás odtud do země, kterou přísežně slíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.“
- 25A zapřisáhl syny Izraelovy slovy: „Bůh vás jistě navštíví a pak odtud vynesete mé kosti.“
- 26I umřel Josef, když mu bylo sto deset let; nabalzamovali ho a položili do rakve v Egyptě.
Genesis 49