Genesis 29
/b/Gen/29
- 1Jákob vykročil lehkým krokem a přišel do země synů Východu.
- 2Pojednou spatřil v poli studni, u níž odpočívala tři stáda ovcí. Z té studně napájeli stáda. Na jejím otvoru byl veliký kámen.
- 3Když přihnali všechna stáda, odvalovali kámen z otvoru studně a napájeli ovce; potom zase kámen přivalili zpět na otvor studně.
- 4I řekl jim Jákob: „Bratří, odkud jste?“ Odvětili: „Jsme z Cháranu.“
- 5Otázal se jich: „Znáte Lábana, syna Náchorova?“ Řekli: „Známe.“
- 6Zeptal se jich: „Daří se mu dobře?“ Odpověděli: „Dobře. Však tady přichází jeho dcera Ráchel s ovcemi.“
- 7Tu řekl: „Ještě je jasný den, není čas shánět dobytek. Napojte ovce a jděte pást.“
- 8Odpověděli: „Nemůžeme, dokud nebudou sehnána všechna stáda; pak odvalíme kámen z otvoru studně a napojíme ovce.“
- 9Když ještě s nimi rozmlouval, přišla Ráchel s ovcemi svého otce; byla totiž pastýřka.
- 10Jakmile Jákob uviděl Ráchel, dceru Lábana, bratra své matky, a jeho ovce, přistoupil, odvalil kámen z otvoru studně a napojil ovce Lábana, bratra své matky.
- 11Jákob pak Ráchel políbil a hlasitě zaplakal.
- 12Oznámil jí, že je synovec jejího otce a syn Rebeky. Běžela to povědět svému otci.
- 13Jakmile Lában uslyšel zprávu o Jákobovi, synu své sestry, běžel mu vstříc, objal ho, políbil a uvedl do svého domu. A on vypravoval Lábanovi všechno, co se přihodilo.
- 14Lában mu řekl: „Ty jsi má krev a mé tělo!“ Pobyl tedy u něho celý měsíc.
- 15Potom řekl Lában Jákobovi: „Což mi budeš sloužit zadarmo jen proto, že jsi můj příbuzný? Pověz mi, jaká má být tvá mzda.“
- 16Lában měl dvě dcery. Starší se jmenovala Lea, mladší Ráchel.
- 17Lea měla mírné oči, Ráchel byla krásné postavy, krásného vzezření.
- 18Jákob si Ráchel zamiloval; proto řekl: „Budu ti sloužit sedm let za tvou mladší dceru Ráchel.“
- 19Lában souhlasil: „Lépe, když ji dám tobě než někomu jinému; zůstaň u mne.“
- 20Jákob tedy sloužil za Ráchel sedm let; bylo to pro něho jako několik dní, protože ji miloval.
- 21Potom řekl Jákob Lábanovi: „Dej mi mou ženu, má lhůta už uplynula. Toužím po ní.“
- 22Lában shromáždil všechny muže toho místa a uspořádal hody.
- 23Večer vzal svou dceru Leu a uvedl ji k Jákobovi, a on k ní vešel.
- 24Za služebnici své dceři Leji dal Lában otrokyni Zilpu.
- 25Ráno Jákob viděl, že to je Lea. Vyčítal Lábanovi: „Cos mi to provedl? Což jsem u tebe nesloužil za Ráchel? Proč jsi mě oklamal?“
- 26Lában odvětil: „U nás není zvykem, aby se mladší vdávala dříve než prvorozená.
- 27Zůstaň u ní po celý svatební týden a dáme ti i tu mladší za službu, kterou si u mne odsloužíš v dalších sedmi letech.“
- 28Jákob tak učinil a zůstal u ní po celý týden. Pak mu Lában dal za ženu svou dceru Ráchel.
- 29Za služebnici dal své dceři Ráchel otrokyni Bilhu.
- 30I vešel Jákob také k Ráchel a miloval ji více než Leu, a sloužil u něho ještě dalších sedm let.
- 31Když Hospodin viděl, že Lea není milována, otevřel její lůno. Ráchel však zůstala neplodná.
- 32Lea otěhotněla, porodila syna a pojmenovala ho Rúben (to je Hleďte-syn) ; řekla totiž: „Hospodin viděl mé pokoření; nyní mě už bude můj muž milovat.“
- 33Otěhotněla znovu, porodila syna a řekla: „Hospodin uslyšel, že nejsem milována, a dal mi také tohoto.“ Pojmenovala ho tedy Šimeón (to je Vyslyš-[Bůh]) .
- 34A znovu otěhotněla, porodila syna a řekla: „Tentokrát se už můj muž přidruží ke mně, poněvadž jsem mu porodila tři syny.“ Proto se jmenuje Lévi (to je Přidružitel) .
- 35A znovu otěhotněla, porodila syna a řekla: „Zase mohu vzdávat chválu Hospodinu.“ Proto ho pojmenovala Juda (to je Ten, kdo vzdává chválu) . A přestala rodit.